PODZIM DUŠE.

Roman Hašek

PODZIM DUŠE.
Park sežloutl a stichl juž v tom teskném umírání a ohně dávno vyhaslé víc nedovedou vzplát; zní z šedých polí večerem vran drsné krákorání a v luzích k dálkám rozpjatých i bledý ocún zvad. 29 Jsou pusty moje komnaty, kde těžké vůně táhly, a v zádumčivém orchestru ztich akkord vítězný, stesk padá v celý zámek můj, stesk dusivý a táhlý, pro umučené naděje, pro odchod Princezny. Oh, kde ty písně vášnivé, jež zmíraly v noc kdysi! Můj Bože, je mi líto tak těch tónů doznělých! – Nad vysílenou krajinou mrak olověný visí a zvolna, zvolna do zahrad se snáší vlhký sníh.. 30
Básně v knize Pohádka zelených očí a verše o stesku i výsměchu:
  1. POHÁDKA ZELENÝCH OČÍ.
  2. POHÁDKA O ZAKLETÉM KRÁLOVSTVÍ.
  3. FINALE.
  4. MAJÁK.
  5. PŘEC PO TÉ ZASNĚNÉ...
  6. TA PÍSEŇ MI DOZNĚLA V DÁLI..
  7. KRVAVÝ KVĚT.
  8. PODZIM DUŠE.
  9. NA VALČÍK Z ,EUGENIJE ONĚGINA’:
  10. DNY STEJNĚ ŠEDIVÉ...
  11. PÍSNIČKA DNEŠKA:
  12. ONĚGIN ANNO DOMINI MCMII.
  13. STARÁ POHÁDKA.
  14. DVĚ KARRIKATURY:
  15. CREDO.
  16. NOČNÍ ZPĚVÁK.
  17. KARRIKATURA.
  18. SENTIMENTALNÍ ROMANCE.
  19. PLATONICKÁ REFLEXE.
  20. DISSONANCE.
  21. DOHRÁNO.
  22. V DNECH LISTOPADU.
  23. UMÍRÁNÍ.
  24. MRTVÁ LÁSKA.
  25. SERENADA.
  26. JÁ BÁL SE TVÉHO POHLEDU...
  27. PAK PŘIJDU...
  28. V ZÁPADU.
  29. PLÁ Z PODUŠEK VŮNĚ...
  30. VČERA JSI BYLA MOU...
  31. SEŠEŘENÍ.
  32. RANDEZ-VOUS.
  33. A ŽIVOT ZPÍVAL...
  34. AD FINEM: