DVĚ KARRIKATURY:

Roman Hašek

DVĚ KARRIKATURY:
I.
Země Lotofagů.

Zem naši chrání patron svatý. – Ach, co ještě nenastane! – Jak na divadle s pimprlaty se kroutí dobří občané. 43 A léta spásy dál se ženou, je hůř s námi rok od roka. Však s tváří hrdě roznícenou zpíváme Písně Otroka. Ve svatém hněvu ruka bije, kde srdce skryto, do vesty, a pod ochranou policie své odhlasujem protesty. Znak řvavý v knoflíkovou dírku a – jak to u nás ve zvyku – bůh žehná každou novou sbírku ve prospěch chudých dělníků. Jdou jedni sklínkou alkoholu ulevit svojí bolesti, a druzí v patriotském bolu do vykřičených místností. – Zem naši chrání patron svatý (ó, patron náš byl velký rek!) a na divadle s pimprlaty má hlavní slovo Kašpárek. 44
II.
À la fin de siècle XVIII.

Po šírém korse – teď už tichém – bouříme hlučně z večera, s nervosním sarkastickým smíchem my, kteří čtli jsme Voltaira. 45 Je stejně vítán dobrý křesťan pro vtip náš, i kdo obřezán – a nikdo nesmí říci: Přestaň! když tlučem v okna kurtysan. Svá Creda pějem’ osamělí a všecko vyzní do A-dur – zvlášť jeden chanson trochu smělý: „že znala lásku Pompadour...“ Tak béřem’ za vděk každým hříchem a vším, co přijde do péra, nemocni touhou, s splasklým břichem my, kteří čtli jsme Voltaira... 46