INTERIEUR

INTERIEUR
Hluboká noc. Venku bouře hřímá, nohami vše vzhůru převrací. Husárek náš, ten si nezadřímá, Husárek náš sedí při práci. Nedbá na to, o papír že nouze. Válečná to platí režie. Píše, píše, píše, píše pouze. Píše, píše – jináč nežije. Nepíše onon, jako Seidler psávalpsával, kusy, které lidi nebaví. V jeho hlavě projektů je nával: koncipuje návrh ústavy. Péro běží, jenom řídké škrty! – Husárkovi rozjasní se líc. Návrh první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý – ještě víc? Hluboká noc. Venku bouře hřímá, Ale dovnitř cosi nahlídlo. Lokaj je to, má však za ušima. Vstoupil tiše, jako strašidlo. Uklání se, jak to slušnost káže, bez výrazu jeho vzezření. Uklání se, zdvořile se táže: „Neráčil jste zmeškat spojení?“ 57