VE DNECH PRAPORŮ...

Viktor Dyk

VE DNECH PRAPORŮ... Kéž jako prapor na žerdi jsem. (O. Theer)
Proč musil’s umřít v onom soumraku, jakou to vůlí zlomena tvá vůle, že’s odešel v den strašných přízraků, kdy příští bylo mnohem dál než Thule? A prapor, který by si’s viset přál, vlát v triumfu den k slávě rodné země, proč nehlučně a teskně zapadal do noci, která svírala tvé plémě? Nezměrné hoře nosil den co den, týden co týden kruté loňské zimy. Do obzoru, jenž všecek zatemněn, bylo ti zříti zraky hynoucími! Červánky kdybys viděl, jež se rdí, jak zjasnily by poslední tvou chvíli! Jak vlál by prapor hrdě na žerdi, vzdán větrům, hyna, ale plný síly! Rozcuchán, jak by letěl prostorem, žehnaje vichrům, které vraždily by. Praporů tolik, tolik viděl jsem na žerdích tolika. Leč jeden chybí. 67
Básně v knize Poslední rok:
  1. TISÍC A JEDNA NOC V KRIMINÁLE
  2. APOSTROFA
  3. PROSLOV k představení českého dělnictva v Národním divadle 29. září 1917
  4. DÍTĚ
  5. ÚRYVEK
  6. SKLAD RAKVÍ
  7. PORTRÉT STARÉ GALERIE
  8. PORTRÉT SVĚTICE
  9. PAMÁTCE...
  10. DÁRCE S PRÁZDNOU RUKOU
  11. JINOCH, JENŽ SE USMÍVÁ
  12. TOUHA
  13. PÍSNIČKA O OSMAČTYŘICÁTÉM
  14. ZPĚV NOCI 1. KVĚTNA 1918
  15. NEŠLO TO LEHKO...
  16. PÍSNIČKA
  17. JAK JEDNOU VZPOMENEŠ –?
  18. NÁVRAT ZTRACENÝCH SYNŮ
  19. VARIANT
  20. CO JEDNOU DÁNO...
  21. UMDLENÝ, POLOVYSPALÝ...
  22. FRANCIE!
  23. ANONYMU
  24. FRAGMENT
  25. DRUHOVI
  26. INTERIEUR
  27. NÁRODNÍ
  28. ČTYŘI DOBY
  29. FRAGMENT
  30. PÍSEŇ NOCI 20. ŘÍJNA
  31. PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA
  32. VE DNECH PRAPORŮ...
  33. PÍSNIČKA 8. LISTOPADU
  34. OSMÝ LISTOPAD 1918
  35. EPITAF