NA BAKCHANTKU OZDOBENOU RÉVOU.

Bohuslav Knoesl

NA BAKCHANTKU OZDOBENOU RÉVOU.
Tvé tělo půvabné, jež v rytmech tance zpívá, co může zdobit víc než révy bujný plod, se spirál úponků když na tvá prsa splývá, jak chtěl by oslavit tvé nahé krásy hod? Žár země stajený když pronik’ lodyhami, do hroznu bobulí se proto snad jen vlil, by v jejich plnosti rozžehnuv slunce plamy na ňadrech Bakchantky svým hymnem promluvil. Ba kouzlo tajemné, jak zdá se tomu chtělo, by hrozen nalitý a krásné ženy tělo společně splynuly v plastický ideál, jenž Bakcha rozmachem by nad tuhnutím hmoty v liniích jásavých a rozvášněné noty svým ohněm rytmickým v tmu zemských stínů plál. – 9