SONET ROMANTICKÝ.

Bohuslav Knoesl

SONET ROMANTICKÝ.
Jel rytíř v brnění kdys krajem pochmurným a cestu v neznámo s mou vlastní skřížil cestou. „Hoj, pane rytíři, rci, co je cílem tvým? Zda jedeš za vlast v boj, či za nevěstou?“ A rytíř odvětil: „Jdu tobě v ústrety, můj bludný poutníče a tazateli smělý; mé dokud brnění neprotkneš kopím ty, svou lásku nenajdeš svůj život celý.“ To pohněvalo mě, a meče máchnutím jsem strh’ mu krunýř hned i pyšnou přílbici odlesky zlatými na slunci hrající, však k svému úžasu před sebou státi zřím napolo v úsměvu, napolo plačící svou dlouho hledanou milenku kající. 10