ZA PRCHLÝM MLÁDÍM

Bohuslav Knoesl

ZA PRCHLÝM MLÁDÍM
O prchlý půvabe! Bez hranic svět byl celý, za vším, co vnímal jsi, ach, v nekonečnou dál pln sladkých tajemství se obzor prostíral a kouzlem předtuchy se všechny city chvěly; ve vlahou vůni snů vzdor duše roztál smělý, zrak dívčí ponejprv když na tebe se smál, ty lehce zpíval jsi, tys’ jasně miloval a nebyl’s poděšen, když hlasy hodin zněly. Co’s přijal od koho, ty’s v písni nazpět dal a stejně na růže i bledé asfodely nevinným pohledem jsi vždy se usmíval a zahrad uprostřed i prostřed holých skal vždy ve sluch opojné ti sliby žití zněly, jež sliby zůstaly, ó žal, ó žal! 30