PÁD DEKADENCE.

Viktor Dyk

PÁD DEKADENCE. (Článek Časopisu pokrokového studentstva.)
Právě v roce 80 – pamatuji to jak včera – literáti ve Francii počali číst Baudelaira. Nejsem sice knihomolem, neznám sice, co jsi svrz’ ty, ale zdá se, že Paul Verlaine měl v tom také svoje prsty. Co chce Paříž, to chce Pán Bůh. Zřídila se – bída velká! – pro výrobu dekadence u nás v Čechách paralelka. Za úplňku ztrhaného – abych mluvil prostou řečí – k magii šel smyslnosti rytíř v sexuelní křeči. Nám nemohou imponovat – o tom nejsou žádné sváry! – lidé s pósou odlišnosti, lidé bahna, mlhy, páry. 35 Umění se restauruje: rytíř dostává co pro to. Do „Lumíru“ napsal článek*) Theer – alias Gulon Otto. Vyložil jsem stručně, jasně – nechci za to žádné věnce! – s důkladností historika vznik a zánik dekadence. Mohu také udat pramen. Tam se čtenář více doví. Deset let už o tom píše, pan Vejr v Švandě Dudákovi. Červen 1901.
______ *) Týž, který pohoršil kruh „Zvonu“ i pana Hladíka, kteří vyčetli z něho bagatelisování svých románových pokusů. (Fragment z „Dona Quijota v Čechách“.)
36
Básně v knize Satiry a sarkasmy:
  1. DĚTSTVÍ VELKÉHO MUŽE
  2. POUČNÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY, ZVLÁŠTĚ PRO MITHRIDATA.
  3. FANTASTICKÁ POVÍDKA.
  4. POZVÁNÍ K PŘEDPLACENÍ.
  5. FRAGMENT Z „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  6. DOPIS.
  7. ***
  8. PÍSEŇ POETOVA.
  9. QUO – USQUE ZPÍVÁ:
  10. PÍSEŇ O MEMOIRECH.
  11. PÁD DEKADENCE.
  12. ***
  13. „GERDA“.
  14. LEGENDA.
  15. OLYMP.
  16. OSTRUHY.
  17. SEN DRAMATIKŮV.
  18. I.
  19. II.
  20. III.
  21. IV.
  22. V.
  23. VI.
  24. VII.
  25. VIII.
  26. IX.
  27. X.
  28. XI. F. V. KREJČÍ.
  29. XII.
  30. XIII.
  31. XIV.
  32. XV.
  33. XVI.
  34. XVII.
  35. XVIII.
  36. XIX.
  37. XX.
  38. XXI.
  39. XXII. J. K. ŠLEJHAR.
  40. XXIII. M. MARTEN.
  41. I. SCÉNA V PŘEDSÍNI.
  42. II. SCÉNA REDAKČNÍ.
  43. III.
  44. KUPLET DIDAKTICKÝ.
  45. PÍSEŇ LOVCŮ.
  46. WATERLOO.
  47. JEN JEDNKRÁT JSEM GIROVAL.
  48. JINÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY A JICH SRDCE.
  49. MUDr...
  50. RICHARD PRINN.
  51. TRAGICKÁ PÍSEŇ O ROMANOPISCI, KTERÉHO, AČ NEVŠEDNÍ MRAVNOSTÍ OPLÝVAL, NICMÉNĚ NIKDO PŘEČÍSTI NEMOHL.
  52. PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ.
  53. SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.
  54. I.
  55. II.
  56. KANDIDATURA.
  57. PAN POSLANEC.
  58. SUBJEKTIVISMUS.
  59. „OTEC KONDELÍK.“
  60. HLOUPÝ HONZA.
  61. K SITUACI – –
  62. POVZDECH.
  63. SONET APOSTROFA.
  64. MOTIV HISTORICKÝ.
  65. JEDNOMU Z MNOHÝCH.
  66. „POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“
  67. KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.
  68. REPLIKOU.
  69. NOČNÍ ELEGIE.
  70. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM.
  71. PROLOG „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  72. PROSINEC 1897.
  73. JUBILEJNÍ.
  74. ZPÍVÁME SI, HVÍZDÁME SI...
  75. A KLIDNO VŠE.
  76. SLOVA NOČNÍ.
  77. SEN SENTIMENTÁLNÍHO VOLTAIRIÁNA.
  78. EPIGRAM.
  79. ZEMĚ CHELČICKÉHO, 14...
  80. PÍSEŇ Z MONTBLANCU (V.)
  81. ČESKÁ UKOLÉBAVKA.
  82. VÁNOČNÍ.
  83. KRKAVEC ČEKÁ V DŮVĚŘE.
  84. ***
  85. I. (Březen 1891.)
  86. II. (Leden 1905.)
  87. RODINNÁ HISTORIE.
  88. PARNASISTNÍ ROMANCE.
  89. DOJEM.
  90. ZJEV.
  91. RUDÝ PRAPOR.
  92. DOBŘÍ LIDÉ.
  93. SEN.