SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.

SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.
Krajina za noci. Na nebi hvězdy. V pozadí domy s lokály se španělskými stěnami. Coriandolli. – Corso. – Na scéně setkává se pí. Ledyňská a Jeník s Lošanem. Lošan. Už z Variété, milostpaní? Pí. Ledyňská. Je zavřeno a z nenadání. Lošan (k Jeníkovi). To moh’ jsi tušit, milý hochu. Na titul vzpomeň sobě trochu. Jeník. A kde jsi ty byl na zábavě? Lošan. Od slečny sestry kráčím právě. Jeník. Proč spěcháš tolik? Není dosud ráno! ______ *) Cf. Divadelní knihovna „Máje“, sv. 23 (F. Šrámek, Červen – J. E. Čeněk, Na cestu).
85 Pí. Ledyňská. Vždyť je vám přáno, je vám přáno. Lošan. Schází jí ostré koření. Melancholické stvoření. Vkus buržoasní koblihy. Jeník. Květ příliš bílý, hihihi! Matka. Soudíte přísně, rozmilý. Časem se, doufám, ostřílí. Lošan. Žár, který, Jendo, z tebe sálá, snad pokroku ji zachová. Už často mnoho udělala hlav otevřených výchova. Jeník (směje se). To je, mami, něco pro tebe. Naše stromy rostou do nebe. Pí. Ledyňská. To, děti, už ta nová móda. Však Variété přece škoda. – Smutek pro ně srdce tíží, mraky táhnou oblohou Variété! Jeník. Kdos se blíží. Lošan. Nějací sem lidé jdou. 86 Vstupuje zástup studentů, dělníků, mužů i žen v různých krojích a různých zaměstnání.
Chor. Spí buržoust. Noc vábí temným klínem. Jiný sbor. Jdem’ do žití – sílení dobrým vínem! – Chor. Cesta naše k modré výši. Jiný. Máte děti, zlou to tůru. Chor. Ach – jak jarem květy dýší. Jiný. V hospodě jsou ještě vzhůru! Chor. Na krásné to blýská časy. Jiný. V mládeži to kvasí, kvasí. Pí. Ledyňská. Kam že to kráčejí ti jonáci? Jeník. Za prací, mami, to jdou za prací. Hlas lyrický. Spějem bujarým letem za modrým květem. 87 Radosti života (zpívají). Co platen květ je modravý, když člověk se naň vydáví? Hlas lyrický. Zavedem’ rovnost, vytrhnem’ dav z kalu, zdoláme záhubnou moc kapitálu. Radosti života. Stát se to nikdy nemělo, nás to pak velmi mrzelo. Hlas lyrický. Je červen, červen, až se hlava točí. Proč omamují tolik žhavé oči? Radosti života. Nikdy a nikde, mé srdce. My sejdeme se v klinice. Pí. Ledyňská. Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Lošan (vpadá). Za novými cíli, za novými cíli. Jeník. Celkem na tom málo záleží. Chceš říc’ cos o dnešní mládeži? Bratrský ruch a život v davu; lokály se španělskými stěnami suggerují revolucionářské záchvěvy. Coriandolli. Corso. Z nejbližších oken zní slova písně – –:
Z buržoásních chceme sfér ven. Vždyť je červen, vždyť je červen. 88 Kdos vztýčil černý prapor s rudým nápisem „Ať žije anarchie!“ u lokálu se španělskými stěnami. Nálada vzrůstá.
1. student. Chci na Parnasse pilnou značit včelu. 2. student. Sbratřit já dělnictvo chci strádající. 3. student. Já přírodu chci spoutat myslí bdící. 4. student. Já myslím, abychom šli do bordellu – Pí. Ledyňská. Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Jeník. Za novými cíli, za novými cíli. Skalní vrabec (zpívá). Za novým cílem touha míří. Jdem skrze trní, bodláčí. – Kéž k dávení mám hrdla čtyři. Mně jedno, běda, nestačí! Sbor. Z buržoásních chceme sfér ven. Vždyť je červen, vždyť je červen. Mladý adept (vychází z lokálu –)lokálu –). A počala maškara, zrovna podle Machara: Tak on dosud neví, co je ženská? Byla vám to holka sakramencká. 89 Jiný hlas (vpadá). A měla choutky kankánské a pila ráda šampaňské. Jiný hlas. Buď matka boží pomocná ti v stavu přetěžkém. Má milá, prý jsi nemocná. Prý chodíš s outěžkem. Chacha, prý chodíš s outěžkem. Jiný hlas. Mateřství jen ženu světí, národ potřebuje dětí. Pí. Ledyňská. Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Jeník. Za novými cíli, za novými cíli. Hlas. U Čemulpa, u Čemulpa, kdo je s Rusy, ten je ťulpa. Jiný. Port Artur a Čušima cara špatně dojímá. Jiný. Dělej každý to, co umí. Pojďte, bratři, házet pumy! Skalní vrabec. Stumpfsinn, Stumpfsinn, du meine Freud’. Jiný. Ježíšmarjá, policajt! 90 Jiný. Plijem’ na jich klad i zápor. Jiný. Zahoď, brachu, černý prapor – – Scéna pustne, zmatený útěk. Přichází
Policajt. Ti měli tuze nahnáno. (k pí. Ledyňské) Že, matko, je jim popřáno?! – Květen – červen 1905.
91