KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.

Viktor Dyk

KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.
– – – Zvony pamatují, ale lidé ne – – – z Týna hučí denně nad náměstím tím: prokletá buď Vídeň, proklet budiž Řím. J. S. Machar, Besedy Času r. X., č. 18.
Bum! tarara, činči, činči, puma letí do vzduchu. Vaše jasnost, co to řinčí, už je díra v kožuchu! Karel Horký, Besedy Času, r. X. č. 13.
I. I.
 Básník má své právo. Bouří veršem svým: Prokletá buď Vídeň, proklet budiž Řím. S politikou jinak. Jiný její vkus. Do Vídně jít nutno. Austroslavismus. II. II.
 Básník má své právo. Protivný typ tvora, reptá – – Bílá Hora – – cítí: Bílá Hora. S politikou jinak. Dobrý lide, slyš: Staré pergameny sežrala nám myš. 108 III. III.
 Básník má své právo. Pochyby ho dusí; Kam se řítí trojka Gogolovy Rusi? S politikou jinak. Vše se může stát. Díky bohu, tedy nový attentát. IV. IV.
 Myšlénka je volna. Škoda o tom slov. Mimo církve bude státi filosof. S politikou jinak. Na rozcestí stůj: Protestanté, žurnál abonujte svůj! V. V.
 Filosof si myje čisté svoje ruce: reakcí je v posled každá revoluce. S politikou jinak. Puma, špásu kus. Jenom revoluce může spasit Rus! VI. VI.
 Filosof jde s výší v svět náš úzký, podlý. Řezat, řezat, řezat: Jdeme kácet modly. Může být i jinak. – V poplach zní teď zvon. Nekácejte modlu, je-li modla on! VII. VII.
 Ruku v ruce půjdou, jak už starým zvykem, básník s filosofem jako s politikem. Sedne vrabec k vrabci, takto štěbetá: Jaké je to lumen, ten náš poeta! 109 Sedne vrána k vráně, vydá divný křik: Jaký je to chytrák, ten náš politik! Sedne básník, píše, nenalézá slov. Jaký je to mudrc, ten náš filosof... Tak jdou, ruku v ruce. A clown zvonky řinčí: Jak jsou všichni hezcí, bum tarara, činči! Květen 1905.
110
Básně v knize Satiry a sarkasmy:
  1. DĚTSTVÍ VELKÉHO MUŽE
  2. POUČNÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY, ZVLÁŠTĚ PRO MITHRIDATA.
  3. FANTASTICKÁ POVÍDKA.
  4. POZVÁNÍ K PŘEDPLACENÍ.
  5. FRAGMENT Z „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  6. DOPIS.
  7. ***
  8. PÍSEŇ POETOVA.
  9. QUO – USQUE ZPÍVÁ:
  10. PÍSEŇ O MEMOIRECH.
  11. PÁD DEKADENCE.
  12. ***
  13. „GERDA“.
  14. LEGENDA.
  15. OLYMP.
  16. OSTRUHY.
  17. SEN DRAMATIKŮV.
  18. I.
  19. II.
  20. III.
  21. IV.
  22. V.
  23. VI.
  24. VII.
  25. VIII.
  26. IX.
  27. X.
  28. XI. F. V. KREJČÍ.
  29. XII.
  30. XIII.
  31. XIV.
  32. XV.
  33. XVI.
  34. XVII.
  35. XVIII.
  36. XIX.
  37. XX.
  38. XXI.
  39. XXII. J. K. ŠLEJHAR.
  40. XXIII. M. MARTEN.
  41. I. SCÉNA V PŘEDSÍNI.
  42. II. SCÉNA REDAKČNÍ.
  43. III.
  44. KUPLET DIDAKTICKÝ.
  45. PÍSEŇ LOVCŮ.
  46. WATERLOO.
  47. JEN JEDNKRÁT JSEM GIROVAL.
  48. JINÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY A JICH SRDCE.
  49. MUDr...
  50. RICHARD PRINN.
  51. TRAGICKÁ PÍSEŇ O ROMANOPISCI, KTERÉHO, AČ NEVŠEDNÍ MRAVNOSTÍ OPLÝVAL, NICMÉNĚ NIKDO PŘEČÍSTI NEMOHL.
  52. PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ.
  53. SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.
  54. I.
  55. II.
  56. KANDIDATURA.
  57. PAN POSLANEC.
  58. SUBJEKTIVISMUS.
  59. „OTEC KONDELÍK.“
  60. HLOUPÝ HONZA.
  61. K SITUACI – –
  62. POVZDECH.
  63. SONET APOSTROFA.
  64. MOTIV HISTORICKÝ.
  65. JEDNOMU Z MNOHÝCH.
  66. „POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“
  67. KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.
  68. REPLIKOU.
  69. NOČNÍ ELEGIE.
  70. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM.
  71. PROLOG „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  72. PROSINEC 1897.
  73. JUBILEJNÍ.
  74. ZPÍVÁME SI, HVÍZDÁME SI...
  75. A KLIDNO VŠE.
  76. SLOVA NOČNÍ.
  77. SEN SENTIMENTÁLNÍHO VOLTAIRIÁNA.
  78. EPIGRAM.
  79. ZEMĚ CHELČICKÉHO, 14...
  80. PÍSEŇ Z MONTBLANCU (V.)
  81. ČESKÁ UKOLÉBAVKA.
  82. VÁNOČNÍ.
  83. KRKAVEC ČEKÁ V DŮVĚŘE.
  84. ***
  85. I. (Březen 1891.)
  86. II. (Leden 1905.)
  87. RODINNÁ HISTORIE.
  88. PARNASISTNÍ ROMANCE.
  89. DOJEM.
  90. ZJEV.
  91. RUDÝ PRAPOR.
  92. DOBŘÍ LIDÉ.
  93. SEN.