I. SCÉNA V PŘEDSÍNI.

Viktor Dyk

I.
SCÉNA V PŘEDSÍNI.
Za členy „Máje“ přijati pp. M. Fučík, Em. šl. z Lešehradu, Zika-Borotinský.
(Prvý, druhý, třetí autor sedí sklíčen, s výrazem nervosního očekávání... Ponuré ticho. Prvý autor chopí se konečně po trapné pause slova:)
Doposud mne časem děsí, tovaryše můj, vzpomenu-li na Secessi, tovaryše můj. Chmuří to mou existenci, jak jsem upad’ v dekadenci, tovaryše můj! Druhý: Ještě hůř to se mnou stojí, tovaryše můj, slyšels něco o „Rozvoji“, tovaryše můj? 55 To jde se mnou, kam já půjdu, psávalť jsem tam pro ostudu, tovaryše můj! Prvý: Jedna věc můj jasní smutek, tovaryše můj! Ještě v čas jsem k slunci utek’, tovaryše můj! Snad by přec si toho všimli, vůbec nepsat přislíbím-li, tovaryše můj! Druhý: Nepíšeš nic, píší mnoho, tovaryše můj; svět nic stejně nemá z toho, tovaryše můj! Prolezl jsem staré, mladé, nemožný jsem nyní všade, tovaryše můj! Prvý: Talent přiznat nebyl sveden – tovaryše můj! – v celých Čechách kritik jeden, tovaryše můj. Byť mi ho však nepřiřknuli, uznali mou dobrou vůli, tovaryše můj! Druhý: Talent přiznat přec byl sveden, tovaryše můj, v celých Čechách kritik jeden, tovaryše můj. 56 Leckdo byl však nestydatý, vytýkal mi plagiáty, tovaryše můj! Třetí: Přijmou-li vás, říc’ se nedá, tovaryše můj. Ale se mnou třikrát běda, tovaryše můj. Opsal jsem já – malá chvála – verše jakés od Dostála, tovaryše můj! Druhý: Blahoslaven budiž třikrát – tovaryše můj! – Dostála kdos’ umně vykrad’, tovaryše můj! Pravíť pořekadlo denní: Těžko bráti, kde nic není, tovaryše můj! Prvý: Mistr, hle, jde vyjasněný. Druhý (chvějícím se hlasem): Tovaryše můj! Mistr: Přijati... jste všichni členy. Třetí: Tovaryše můj! Mistr: Ruku k ruce, k páži páže, Čechy zvykly na blamáže. 57 Prvý (kývá): Tovaryše můj! Všichni: Jeden chlív a mnoho ovcí, tovaryši mí! Sem, ó čeští rýmolovci, tovaryši mí! Čí už firma špinavá je, ať se stane členem „Máje“, tovaryši mí! Listopad 1902.
Básně v knize Satiry a sarkasmy:
  1. DĚTSTVÍ VELKÉHO MUŽE
  2. POUČNÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY, ZVLÁŠTĚ PRO MITHRIDATA.
  3. FANTASTICKÁ POVÍDKA.
  4. POZVÁNÍ K PŘEDPLACENÍ.
  5. FRAGMENT Z „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  6. DOPIS.
  7. ***
  8. PÍSEŇ POETOVA.
  9. QUO – USQUE ZPÍVÁ:
  10. PÍSEŇ O MEMOIRECH.
  11. PÁD DEKADENCE.
  12. ***
  13. „GERDA“.
  14. LEGENDA.
  15. OLYMP.
  16. OSTRUHY.
  17. SEN DRAMATIKŮV.
  18. I.
  19. II.
  20. III.
  21. IV.
  22. V.
  23. VI.
  24. VII.
  25. VIII.
  26. IX.
  27. X.
  28. XI. F. V. KREJČÍ.
  29. XII.
  30. XIII.
  31. XIV.
  32. XV.
  33. XVI.
  34. XVII.
  35. XVIII.
  36. XIX.
  37. XX.
  38. XXI.
  39. XXII. J. K. ŠLEJHAR.
  40. XXIII. M. MARTEN.
  41. I. SCÉNA V PŘEDSÍNI.
  42. II. SCÉNA REDAKČNÍ.
  43. III.
  44. KUPLET DIDAKTICKÝ.
  45. PÍSEŇ LOVCŮ.
  46. WATERLOO.
  47. JEN JEDNKRÁT JSEM GIROVAL.
  48. JINÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY A JICH SRDCE.
  49. MUDr...
  50. RICHARD PRINN.
  51. TRAGICKÁ PÍSEŇ O ROMANOPISCI, KTERÉHO, AČ NEVŠEDNÍ MRAVNOSTÍ OPLÝVAL, NICMÉNĚ NIKDO PŘEČÍSTI NEMOHL.
  52. PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ.
  53. SLAVNOSTNÍ* SCÉNA.
  54. I.
  55. II.
  56. KANDIDATURA.
  57. PAN POSLANEC.
  58. SUBJEKTIVISMUS.
  59. „OTEC KONDELÍK.“
  60. HLOUPÝ HONZA.
  61. K SITUACI – –
  62. POVZDECH.
  63. SONET APOSTROFA.
  64. MOTIV HISTORICKÝ.
  65. JEDNOMU Z MNOHÝCH.
  66. „POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“
  67. KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY.
  68. REPLIKOU.
  69. NOČNÍ ELEGIE.
  70. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM.
  71. PROLOG „DONA QUIJOTA V ČECHÁCH“.
  72. PROSINEC 1897.
  73. JUBILEJNÍ.
  74. ZPÍVÁME SI, HVÍZDÁME SI...
  75. A KLIDNO VŠE.
  76. SLOVA NOČNÍ.
  77. SEN SENTIMENTÁLNÍHO VOLTAIRIÁNA.
  78. EPIGRAM.
  79. ZEMĚ CHELČICKÉHO, 14...
  80. PÍSEŇ Z MONTBLANCU (V.)
  81. ČESKÁ UKOLÉBAVKA.
  82. VÁNOČNÍ.
  83. KRKAVEC ČEKÁ V DŮVĚŘE.
  84. ***
  85. I. (Březen 1891.)
  86. II. (Leden 1905.)
  87. RODINNÁ HISTORIE.
  88. PARNASISTNÍ ROMANCE.
  89. DOJEM.
  90. ZJEV.
  91. RUDÝ PRAPOR.
  92. DOBŘÍ LIDÉ.
  93. SEN.