JEAN BAPTISTE CHARDIN.

Richard Weiner

JEAN BAPTISTE CHARDIN.
To je můj stůl, to jsou mé papuče, to je má sklenice, to je můj čajník. To je můj etažer, to moje dýmka, to je má cukřenka, rodinný odkaz. To je má jídelna, to je můj koutek, to je můj pes, to moje kočka. Tuto můj Wedgewood, tamto můj Sèvres. Veselý obraz. Dal mi jej Frago. Modrý svůj šálek mám velmi rád. Květiny v okně také mám rád. 29 Fuchsie ze všech nejraděj’ vidím. Charlotta ale miluje bez. Snídáme vždycky o jedenácté. K diner se prostře o osmé večer. Nejraděj’ jídám chřest s bílou omáčkou, zvěřinu na pepři, jahody s krémem. Charlotta zase ústřice ráda, kuřata na houbách, a rybí ragoût. Doma je dobře. Doma je nejlíp. To je můj koutek, to jsou mé papuče. ***
30 Po smaltech zařinul – zlatistý odraz. To je má žena. To je můj obraz. 31