JINOCH.

Richard Weiner

JINOCH.
Zřítelnice horečné a kruté, pátrající do svítivých krajů. Mladý hochu na pokraji lesa, dívej se, dívej se, dívej! Z města vyšel’s neznámou hnán touhou, jakobys tu věděl o jistotě. Nedočkavě pomrkáváš, pátráš, horký dech letí a letí. Vše se leskne bledě – sametově: louky, kostelík a stádo ovcí – zdá se ti, i šalmaj že lze slyšet a výskavý chorovod ženců. Na pokraji břízového lesa hladíš mech svou hebkou dívčí dlaní, těžké, sladké zápolení bije... Šeptáš: Vše ve slově sloučit, jež by ton i čas i světlo stihlo, skrytý pořad všeho toho dění, přísný zákon, laskavost všech náhod – – pak bych byl nad věčnost moudrý. 63