STESK STRAŽE.

Jaroslav Kolman Cassius

STESK STRAŽE.
Jsi sám. A nevíš, zda bdíš či sníš v tom podivném kraji. Měsíční světlo a noční tiš... Podivné tváře temnoty tají. Živý se mrtvole podobá spíš a mrtví zde živými stíny se zdají... Jsi sám. A kdosi daleko tam jakoby šeptal: Vzpomínám... Nevěř. – Ten hlas i ty tváře lhou – Smyslů to klam. Shaslé to světy jen bloudí tmou. Jsi sám a sám. Nevěř. Nic nebylo, nebude, není. Jen veliké utišení. Až – „tam“. Brzy se rozední. V modravé dáli doznívá píseň: Vzpomínám... Na líci tvojí se rosa stkví velikou krůpějí... A podivno – pálí. 30 Kdos’ na blízku vzlyk’. – Stůj! – Kráčí mhou..mhou... Zvěř ze sna se budí. Kdo tam? Stín ptáka šleh’ oblohou. Tep srdce tvého ozvěnou zní studenou ozvěnou v bezedné hrudi: Kdo tam, – – kdo tam – – – – Jsi sám. 31
Básně v knize Praha a jiné verše:
  1. PRAHA.
  2. APOSTROFA.
  3. BAROK.
  4. SOCHY.
  5. ULICE.
  6. PÍSEŇ PUŠKY.
  7. HRDINA NAŠÍ DOBY.
  8. STESK STRAŽE.
  9. * * *
  10. POCHOD.
  11. TURNAJ LÁSKY.
  12. TŘI A TŘI.
  13. HÁDÁNÍ Z RUKY.
  14. PATHOS ODCHODU.
  15. MILÁ U MOŘE.
  16. IMAGINÁRNÍ PORTRÉT I.
  17. IMAGINÁRNÍ PORTRÉT II.
  18. PROBUZENÍ.
  19. MILENCE.
  20. MOUDROST ŘEKY.