PROBUZENÍ.

Jaroslav Kolman Cassius

PROBUZENÍ.
Vzplanula večernice mdlá pochlebným údivem: „Jaká to růže rozkvetla, můj hochu, v náručí tvém?“ Zašeptal oknem snící sad toužně a unyle: „Jaký to bohatýr má tě rád, děvče mé spanilé?“ Krotká noc, tichá, bázlivá v jizbu se vlídně naklání, černými rouškami přikrývá mladého štěstí rouhání. * Růžový úsvit v lůžko pad, mladý den oknem v jizbu dých... – „Má milá, strašno je milovat...“ – „Miláčku, umřít chtěla bych.“ – „Byla to láska, byl to sen?“ – „Ty pláčeš, má přesladká?“ A oknem dobrodušně den: „Dobrýtro, děťátka!“ 51