MOUDROST ŘEKY.
Bratře můj, tichý a měkký,
nehledej víry v oblacích
a svěř se moudrosti řeky.
Oblaka neklidná po horách bloudí,
kam vítr je zavěje –
nesou jen vzrušené naděje,
ne jistotu věcí, jež proudí...
Tebe, bratře můj měkký,
uzdraví šumění proudící řeky.
Má píseň je dobrá. V skalnatém lůně
stvoření vdechlo ji pramenům hor,
jež do boků balvanů bijí.
Má měkkou jak srdce tvé melodii
a tvrdý vzdor.
Tomu, kdo nevěrou stůně,
přinesou moudrost mou, lahodný lék
žvatlavé vlny mé na oblé šíji...
Důvěřuj, bratře můj, moudrosti řek...
Mé vody jsou dobré. Zlatý klas
mých zasněných břehů je těžký a plný.
53
Mé vody jsou silné. Každou hráz
prolomí nakonec úder mé vlny...
Černé a teplé srdce tvé země
od věků do věků vody mé žene
na bílý den,
na světlo denní.
Jako tvůj sen mocně a němě
proudí po cestě utajené
od pokolení do pokolení...
Bratře můj tichý a měkký,
nechť svůdnější oblaka po nebi bloudí,
důvěřuj jistotě řeky,
jež proudí.
54
OBSAH:
Praha I., II. a III.7
Apostrofa13
Barok16
Sochy17
Ulice21
Píseň pušky24
Hrdina naší doby26
Stesk stráže30
***32
Pochod34
Turnaj lásky36
Tři a tři37
Hádání z ruky40
Pathos odchodu42
Milá u moře44
Imaginární portrét I.47
„ „ II.49
Probuzení51
Milence52
Moudrost řeky53
[55]
VEŠKERÁ PRÁVA VYHRAZENA ČESKOU AKADEMIÍ AUTOROVI.
E: pk; 2006
[56]