causa k. holan contra s. v. u. manes

causa k. holan contra s. v. u. manes
Mánes má směr pokrokový, kdežto pan žalobce směr reakční. S. V. U. Mánes v žalobní odpovědi
Jsi-li, či nejsi-li Mánesa oud, rozhodne krajský co civilní soud. Poslyšte rozsudek republiky ve věci pokroku reakční kliky: Oděni talárem, slavnostním hávem, uznali jsme dnes takto právem: Holan je řádný Mánesa oud. Puntík. Krajský co civilní soud. Důvody: Námitky v reakcionářství tkvící uznává soud za nerozhodující. Pokrok pak žalovaného tu spolku zaplatí útraty včetně kolků. 74 V plenairu
Oblaka, voda a knihy. Knihy, voda a oblaka. Vidím malíře, jak usedá se svým náčiním na břeh řeky a s bolestným mhouřením očí se pokouší zabořiti svůj zrak do zlaté výhně. Uléhá na záda a pokouší se dívati se do oblak. Potom se stéblem v ústech pozoruje cosi v trávě, něco živého, co se hýbe, pozoruje to nikoli jako umělec, jako živočich, jako pes. Kolem něho plápolají sluneční plameny. Každý sen padá mrtev se spálenými křídly. Teplá, živelná skutečnost zavalila prostor, který jí přetéká jako díže kvasícím těstem. Život se přímo lepí na prsty. 75 Malíř sbírá své náčiní a jde těžce po kamenité hrázi nazpět k městu. Jde se sklopenou hlavou jako člověk uražený a ponížený. Nahý mladík fotografuje nahé děvče u přístavního můstku. „Výborný den pro amatéry všeho druhu,“ bručí muž s malířskou skřínkou. A vlny oddaně a milostně šplouchají u nohou rybářů, kteří se dívají, dívají a dívají na hladinu řeky a kdykoli nějaká ryba se někde vymrští do vzduchu nad stříbrný proud s ostrým tlesknutím, vytahují udici a prohlížejí vnadidlo se smutným zájmem odborníka. Červené kanoe se zlatými těly zkrvavily ocelovou hlať řeky. „Takhle jednou, až budu mít do toho chuť a víc času, udělám si to v ateliéru,“ praví k sobě malíř na hrázi. „A vyvoláme to hned dnes večer,“ je slyšeti milence od přístaviště.
76