Pan Přetrhdílo, censor výtvarný

Jaroslav Kolman Cassius

Pan Přetrhdílo, censor výtvarný
... řádí po pruských kavárnách, kde ku příkladu v poslední době vytrhal neznámý pachatel zadní stránky časopisu Dílo. Novinářská zprava.
Nade všecky censory je censor výtvarný, který navštěvuje pražské kavárny. I s papírem pravdu vytrhává hravě při černé kávě a šup s ní pod stoleček v aktentašku. Tys nám tu ještě scházel, Koniášku! Ale posluž si a dej si to za rámeček. 92 Otázka laika
Slečna X., která si nepřeje býti jmenována, takže musíme její jméno zachovati jako sladké tajemství, je teprve nedlouhý čas nadějnou malířkou, ale má již také své zkušenosti s obecenstvem. Ještě není jisto, který umělecký vliv převládne v její krajinářské tvorbě, zda prudce útočného Francouze van Gogha nebo bohatý fond Němce Liebermanna, nebo malířský temperament našeho Líbala, jehož svěží paleta je zatím jejímu mladému talentu nejblíž. Viděli jsme její plátna a neskrblili jsme chválou. Opravdu, lze si těžko představiti učitele a žačku v lepší kondici. Jenom jedna vzpomínka na jakýsi nezdar kalí poněkud štěstí jejích mladých úspěchů. A to není ještě ani žádný nezdar umělecký, to zavinila jen taková laická umělecká nevychovanost, která chce mít všechno po lopatě. „Považte,“ řekla nám slečna X. a ukázala s rozkošným pobouřením na jeden obraz, „tuhletu Stromovou alej jsem ukazovala nějakému panu Y. A víte, co mi řekl? Proč prý všichni ti páni mají stejné klobouky? Nu zkrátka, laik, jen s ním vyrazit dveře. 94