PO ZPRÁVĚ O LIDICÍCH.

Petr Křička

PO ZPRÁVĚ O LIDICÍCH.
Kdybych stromem byl a rostl z jejich země, možná že by studem uschl život ve mně, a kdybych byl skalou neživou a chladnou, snad bych zrudl hanbou, strašnou, bezpříkladnou. Zabil člověk bratra, sbohem dal svým dětem, do ruky vzal kyj a na pouť dal se světem, po lesích se honě jako zvíře štvané, hlavu k zemi kloně, pije slzy slané. Ale panské plémě zlodějů a lhářů, tupých otroků a katů-otrokářů, národ zlý a hrubý k úžasu všech lidí znamením se chlubí, za něž Kain se stydí. 1942. 51
Básně v knize Běsové:
  1. To mračna zlá už rotila se v dáli,
  2. URBI ET ORBI.
  3. TŘI JEZDCI.
  4. MODLITBA.
  5. PO MNICHOVU.
  6. DRUHÁ REPUBLIKA.
  7. EVROPA V NOC NOVOROČNÍ 1939
  8. BLAHOPŘÁNÍ.
  9. BOŽÍ MLÝNY.
  10. NEVILLE CHAMBERLAIN.
  11. ČERVEN 1940.
  12. ARTURO TOSCANINI.
  13. DUCE! DUCE!
  14. FUSSIEN DOMINOIS.
  15. PO ZPRÁVĚ O LIDICÍCH.
  16. MATČINY OČI.
  17. BEZ NÁZVU.
  18. SICILIÁNA.
  19. TOULON.
  20. FLORINKA.
  21. 7. LISTOPAD 1917.
  22. NEMESIS.
  23. „LESY ŠUMÍ.“
  24. ŠESTNÁCTILETÁ.
  25. PŘEDJAŘÍ.
  26. NA VELKÝ PÁTEK.
  27. ONI.
  28. NA PAMĚŤ LADISLAVA MORAVCE,
  29. BALLATA.
  30. U POMNÍKU SVATÉHO VÁCLAVA.