MATČINY OČI.

Petr Křička

MATČINY OČI.
Když v černém bahně lži zem dusí se a topí a život není již než zlá a trudná věc, ne víc než krutý žert, jejž kdosi s námi tropí, a svět jen ponurý a truchlý blázinec – když z pekel propasti i s výšin modrozlatých se chechtá starý Lhář a syčí chladná zlost, a jakož psáno jest, už na všech místech svatých stanulo spuštění a mrzká ohavnost – když otrok odporný ne za hrst ztuchlé rýže, leč z celé duše psí, jíž imponuje kat, ne pouze pánův bič – i jeho nohy líže, ba samu sekyru, jíž zítra bude sťat – 53 když srdce nadarmo sled ruky Boží hledá v tom lidském svědomí i věčném řádu hvězd – ty, tichých očí dvou vstaň, připomínko bledá, ať znovu zašeptá: „On jest, On přece jest.“ 1942. 54
Básně v knize Běsové:
  1. To mračna zlá už rotila se v dáli,
  2. URBI ET ORBI.
  3. TŘI JEZDCI.
  4. MODLITBA.
  5. PO MNICHOVU.
  6. DRUHÁ REPUBLIKA.
  7. EVROPA V NOC NOVOROČNÍ 1939
  8. BLAHOPŘÁNÍ.
  9. BOŽÍ MLÝNY.
  10. NEVILLE CHAMBERLAIN.
  11. ČERVEN 1940.
  12. ARTURO TOSCANINI.
  13. DUCE! DUCE!
  14. FUSSIEN DOMINOIS.
  15. PO ZPRÁVĚ O LIDICÍCH.
  16. MATČINY OČI.
  17. BEZ NÁZVU.
  18. SICILIÁNA.
  19. TOULON.
  20. FLORINKA.
  21. 7. LISTOPAD 1917.
  22. NEMESIS.
  23. „LESY ŠUMÍ.“
  24. ŠESTNÁCTILETÁ.
  25. PŘEDJAŘÍ.
  26. NA VELKÝ PÁTEK.
  27. ONI.
  28. NA PAMĚŤ LADISLAVA MORAVCE,
  29. BALLATA.
  30. U POMNÍKU SVATÉHO VÁCLAVA.