U POMNÍKU SVATÉHO VÁCLAVA.
Nemaje přítele v tom chladném světě širém,
zrazen a vydán vplen zlé pekel zplodině,
Tvůj národ zmučený jen k Tobě v hoři sirém
se mohl přivinout v své těžké hodině.
Vida, že okřívá, v Tvůj zbožný kult se hrouze,
lží nízkou o Tobě ho zmást chtěl Satanáš.
K výšinám zahleděn Tys usmíval se pouze –:
věděls, že nezklame ten lid, jejž věky znáš.
A hle! Ač zdálo se, že celá zem se vztekla,
zhrdaje hrozbami i chvástem katana,
Tvůj národ, kníže náš, ni v samé tlamě Pekla
nezapochyboval, že potřeš Satana.
89
Řvou dosud chřtány děl, smrt chrlí tanků hlavně,
Běs rve se zoufale, to však už jisté jest –:
že z noci krvavé Tvůj národ vyjde slavně,
živ, mukou posvěcen – a zachovav si čest.
Zpod přílby bronzové zas usmíváš se jemně
vstříc čistým nebesům, již zoří blednoucím.
Než srdci věrnému oč lehčí bude země,
když ví, že zahynout již nedáš budoucím.
1945.
90
POZNÁMKY
K básni „Urbi et orbi“. Byla napsána v roce 1934 a otištěna v roce 1935 nebo 1936 v „Českém slově“ – k přání šéfredaktora K. Z. Klímy z důvodů mezinárodně politických pod krycím názvem „Catilina“.
K básni „Po Mnichovu“. Daladier řekl: „Nos engagements envers la Tchécoslovaquie sont sacrés et inéluctables.inéluctables.“
K básni „Blahopřání“. Papežský nuncius v Berlíně, kardinál hrabě Orsenigo, mluvě jako doyen diplomatického sboru, řekl dne 12. ledna 1939 při novoročním slyšení v kancléřství doslova toto: „V dlouhé řadě dní uplynulého roku byl jeden tak radostný a slibný, že je posilou a radostnou nadějí tohoto dne vzpomínati. Tento den, kdy se sešli v Německu neočekávaně čtyři státníci, aby v těžké hodině uzavřeli dohodu, pro mír tak rozhodující, naplnil všecky národy radostí. Jako zástupci těchto národů, kteří spolupracovali k míru, jsme šťastni, že můžeme na konci tohoto dějinného roku vzdáti veřejně hold statečným tvůrcům této dohody“ atd. atd.
K básni „Evropa v noc novoroční 1939“. Šašek daremný = Mussollni. – Bláhový staříček = Chamberlain. – Jean Giono – francouzský poraženecký spisovatel a kolaborant.
K básni „Boží mlýny“. Georges Duhamel, člen Francouzské akademie, zastal se nás skvělým otevřeným listem Mussolinimu. List vyšel dne 28. března 1939 v pařížském „Figaru“ a jeho opisy kolovaly tajně u nás.
[91]
K básni „Neville Chamberlain“. Bonnet, Flandin, Laval, Barthélémy – jména francouzských politiků, kteří zneuctili svou vlast zradou, spáchanou na Československu, a prací pro Hitlera. Barthélémy, profesor práv na Sorbonně, dokazoval zvláštním spisem neplatnost naší spojenecké smlouvy s Francií. – Zlý šašek = Mussolini.
K básni „Červen 1940“. Motto zní česky: „Ó ano, milovali jsme ji, tu krásnou, sladkou Francii!“ – Ke strofě 7.: „Šibal-bůh do chámských buší zad“, to jest Merkur do zad sluhy Sosia v Molièrově komedii „Amfitryon“. – Ke strofě 11.: Rolla, hrdina stejnojmenné básně Alfreda de Musset – Srdce básníka t.j. Paula Verlainea:
„Et je m’en vais
au vent mauvais
qui m’emporte
deçà, delà,
pareil à la
feuille morte...“
(A já odcházím
ve zlé vichřici,
která mnou pohazuje
sem a tam
jako
mrtvým listem...)
K básni „Fussien Dominois“. Fussien Dominois, francouzský politik a publicista, který oddaně sloužil naší věci. Po nějaký čas žil v Praze.
K básni „Siciliána“. Motto zní česky: Koho chce (Bůh) zahubit, toho zbaví rozumu.
K básni „Toulon“. Motto je začátek Marseillaisy a zní česky: „Vzhůru, dítky Vlasti! Den slávy nadešel.“ – Historicky je báseň omylem, neboť francouzská eskadra v Toulonu, nedbajíc
[92]
výzvy generála de Gaullea, neodplula do Afriky, aby se dala k disposici spojencům, nýbrž dala přednost sebezničení. Nejsa v době vzniku básně dostatečně informován, napsal jsem ji bona fide a proto ji ve sbírce ponechávám. Tím spíše, že Francie svým hrdinským bojem za svobodu plně se rehabilitovala.
K básni „Nemesis“. Kormidelnice – Nemesis, zobrazovaná často s kormidlem.
K básni „Lesy šumí“. „Lesy šumí“ = heslo, jímž londýnský rozhlas dával za války pokyny partyzánům, operujícím v lesích pod Žákovicí na Českomoravské vysočině.
K básni „Předjaří“. Christos voskres! = Kristus vstal z mrtvých! – Vo istinu voskrese = V pravdě vstal z mrtvých!
K básni „Na Velký pátek“. Motto je po česku: „Lidská podstata se nemění.“
K básni „Na paměť L. Moravce“: Akkusativ „přátely“ podle bible Kralické.
[93]
OBSAH
Urbi et orbi (1934)11
Tři jezdci (1937)14
Modlitba (1938)19
Po Mnichovu (1938)23
Druhá republika (1938)25
Evropa v noc novoroční 1939 (1939)28
Blahopřání (1939)30
Boží mlýny (1939)32
Neville Chamberlain (1940)38
Červen 1940 (1940)40
Arturo Toscanini (1940)46
Duce! Duce! (1941)47
Fussien Dominois (1941)49
Po zprávě o Lidicích (1942)51
Matčiny oči (1942)53
Bez názvu (1943)55
Siciliána (1943)57
[95]
Toulon (1944)58
Florinka (1944)61
7. listopad 1917 (1944)65
Nemesis (1944)67
„Lesy šumí“ (1944)69
Šestnáctiletá (1945)73
Předjaří (1945)75
Na Velký pátek (1945)77
Oni (1945)80
Poslední radost (1945)83
Památce Ladislava Moravce (1945)87
Ballata (1945)88
U pomníku sv. Václava (1945)89
[96]
Petr Křička
BĚSOVÉ
Básně. V obálce a se 7 dřevoryty
Karla Štěcha vydali nakladatelé
Kvasnička a Hampl v Praze
Graficky upravil Jaroslav Šváb
Vytiskla Mladá fronta
v nákladu 3000
Cena Kčs 48,–
KMEN
E: mk; 2005
[97]