STESK.

Ruda Mařík

STESK.
Jeť mnoho strastí v našem žití, jež lámou často mnohý čin – vše předsevzetí rozplynou se v stín... a mnoho těch, co jasně cítí, že k jinému jsou utvořeni stavu. – Však Osud velí... nutno sklonit hlavu! – Jeť vládce zlý a přísný Osud! l nejsvětější ideal, jejž v duši mnohý pracně zbudoval, ten nezmohutněl posud – nevzešel v čin! – a zvolna odumírá pak láska k žití, v krásno, svato víra. Jen trochu vzpruhy... posilnění... jen slovo uznání a vděk: hned ze zbabělce vytvoří se rek, paž napne, dětské svrhne snění – vystaví čin Osudu za odvetu... pak něčím je a může prospět světu. 14