ACH, ČÍM TO JE...?

Ruda Mařík

ACH, ČÍM TO JE...?
Ach, čím to je, že v pohledu Tvých očí je tolik štěstí, blaha ukryto, a čím to je, že v růžových Tvých rtíkách je tolik sladkých poupat zavito? A čím to je, že v dechu Tvém, tak vonnémvonném, je pro mne tolik, tolik toužení? A čím to je, že při všech krásách těchto je pro mne přece tolik soužení?! Ach, čím to je, že za jediný úsměv bych s radostí dal celý život svůj, a čím to je, že jediná Tvá slza mi zvrátí v žalost celý poklid můj? A čím to je, že za stisk Tvojí ruky bych kráčel s Tebou světem celičkým? A čím to je, že na Tebe když hledím, tu zdám se sobě tolik chudičkým. Ach, čím to je, že jsem-li vzdálen TebeTebe, i ve snu zřím Tvůj obraz před sebou – a čím to je, že tak jak nad pokladem bdí oko moje stále nad Tebou? A čím to je, že růměnec Tvé tváře je dražší víc mi, než celičký svět? A čím to je, že za jeden vzdech bolu bych obětoval svoje žití hned?! 22