Národní maškaráda.

Národní maškaráda.
V únoru nikdy jsem ze sebe nerobil blázna, můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září. Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná, Těšín mi hleděl v kolébku – ty čti mi to z tváří. Maškarní ples jednou oknem jsem zadarmo spatřil: Sokol a hasič a v gázových šatečkách děcko, Španělka, Polka, s níž červený kozák se bratřil, bohyně, andělé, víly a čert ví co všecko. Městečka hlavy tři spanilé dcerky sem hledí: Čechie, Morava, – ta třetí? – plynou pospolu, to bude děvče z Těšínska? Nu to aspoň vědí: růžovou sukni má a černou k ní kamizolu. V únoru nikdy jsem ze sebe nerobil blázna. můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září. Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná, Těšín mi hleděl v kolébku – ty čteš mi to z tváří. 10 Pod Lysou děvuchy... uzdu jsem zpomínkám pustil – chvěly se zimou a před okem ohnivým žida. Do týdne budeš ty kur... – já v zem oči spustil, neměly prsů a z retů jim plakala bída. 11