Chycený drozd.

Chycený drozd.
Můj stryk byl ptáčníkem vášnivým. Chytal a prodával drozdy. Přes květen nedbaje zákazů beskydské prosmýčil hvozdy. Vybral ta střapatá ptáčatka, když se jim kabátek shustil, samečci počali zpívati, kačky do svobody pustil. Sestárl – potkám ho s ptáčetem – Jak jde řemeslo? A spěchám. Ni, to je kořist má poslední, toho si pro stáří nechám. Za měsíc přišel jsem do stryka. Pták tich a vážný jak bača – Stryku, to ptačisko vysmyčte, nězpive – bedźe to Kača. 49 Mudroku, pod zobák podiv se, jak se ten černý pruh stáčá – Chceš učit starého ptáčníka? Sameček – nimo*) že Kača. Po letech stryka jsem navštívil, sivý jak myš, ticho hledí, z dýmečky obláčky vypouští, krotký drozd na stole sedí, sivý a tichý jak starý stryk, vážný a hrubý**) jak bača – Stryk se za ušima poškrabal –- Synku, mel’s pravdu – je Kača. Do lesů nělza víc. Ptáčátku pohladil hlavičku jemnou: Choć***) Kača, choć mi nic nězpive, nech už tu dožije se mnou. Tak také dožijou básníci. Do světa písně ven pošlou, smutek si nesou za výslužku v samotu v budoucnu došlou. *) Nimo = není pravda. *) Hrubý = tlustý. * Choć = nechť.
50