NA MOSTĚ VZDECHŮ.

Jan Karník

NA MOSTĚ VZDECHŮ. (Když Němci postupovali na Paříž.)
Vlá temná noc kolem a marně zrak úsvit ždá ranní. Nám bolavá hlava třeští a stinadlo čeká snad na ni. Vždyť přestáli tresty jsme hojné a pokutu strohou, že živé již maso nám opadá s nohou. Když údy nám opuchly, šlapáním kolesa zmdlené, nám na místo koupele kázali přes rozpálené do ruda kráčeti dlaždice. Když palčivou bolestí sálaly příškvary spálenin, na místo chladící masti dožův nám dvořenín poručil tančiti hbitě přes rozžhavené do běla radlice. Potom již závaží útrap strhalo slabé naděje nitě... Však lépe je zemřít než triumf rouhavý shlédnout, při kterém tisíc oveček tichých honosnou žertvou zapálí ryšavý dóže, jenž srdce má pardalí – – proti čemuž by nebe i země k protestu měly se zvednout! 19
Básně v knize Moravská symfonie a jiné básně:
  1. MÍSTO PROLOGU.
  2. LOUČENÍ.
  3. TRÉN.
  4. HOŘKÉ VERŠE.
  5. POZDRAV.
  6. ROMANCE Z VĚKU XVIII.
  7. NA MOSTĚ VZDECHŮ.
  8. MRTVÉ VZÝVÁM...
  9. TIŠÍ HOSTÉ.
  10. DĚTI V LESE.
  11. HLAS V POUŠTI.
  12. MOTIV Z BŘECLAVI.
  13. PŘED ÚSVITEM.
  14. V POLSKÉ VSI.
  15. HALIČSKÁ MOMENTKA.
  16. PSÁNO V PŘEROVĚ.
  17. STARONOVÁ PÍSNIČKA.
  18. MORAVSKÁ SYMFONIE.
  19. NAD DUBOVÝM STOLEM.
  20. ZPÍVEJTE PÍSEŇ NOVOU...
  21. ZDRÁVAS, MATEŘSKÁ ŘEČI...