MOTIV Z BŘECLAVI.

MOTIV Z BŘECLAVYBŘECLAVI.
Na hranici, kde svět oveček se s vlky stýká, v nádražní jsem used’ restauraci. Časné jitro. Jenůfka tu na podlahu stříká mokré piliny, jdouc za svou všední prací. Kolem za stoly zvěř všeliká se hemží. V tlamě liščí zuby špičaté se časem zabělají, v koutě nakrmený křeček vrtí se a piščí, dravci východní, kde kořist, tiše čenichají. Kanci divocí, již z pastvy žaludové tyjí, zvyklí sousedovi plenit zemáky, po děvečce plaché se skloněnou šíjí mlsně natahují chtivé čumáky. Vzteklá smečko dravčí, smečko cizopasná, k čemu spěješ krvežíznivými pudy? Temná noc už svíjí roucha svoje řasná, jitřní hvězdy plaší nočních příšer bludy! 39 A z té dívky, která podlahu dnes mete, zrodí se kdys jinoch s hvězdou v líci, jehož láskou lípa navzdor mrakůmmrazům zkvete a v ní rojiti se budou včely medující. 1917.
40