PSÁNO V PŘEROVĚ.

Jan Karník

PSÁNO V PŘEROVĚ.
Vracím se domů z cizí, svobodné země. Náhle se vzpomínka ozvala ve mně; co kolem přerovské nádraží hromží a duní, výjev zřím z nedávné cesty: kdes na výsluní před kopcem lesnatým v paloučku šťavnaté trávy pasou se dobré dojnice, plecité krávy. Zvířata krotká pohledem laním klidně zří k olší a k potoku za ním. Netuší, z čihadla ve smolném smrčí úkladný rys že se ke skoku krčí. V tom se již vymrštil! – Neminuv cíle, dobrácké plavce se zakousl v týle... Proč jenom, proč cestou od Ostravy vzpomínka tato mi nejde z hlavy? Proč jenom, proč, jeda Moravou, na mysli šelmu mám ryšavou? 1917.
45