PŘED ÚSVITEM.

Jan Karník

PŘED ÚSVITEM.
Ještě dlaň Noci zlý, krvavý sen v slzami zardělé tlačí nám oči, kohout však pěje! – Nuž, přec bude den, v zlatý vůz dojista slunný bůh vkročí! Se zlatým zápřahem z růžových vrat vyjede s ohnivou pochodní vzňatou – a potom paprsek z nebeských lad nad mojí rodnou též zaplane chatou! Díš, že ji zastíní sousedův dům vysokou střechou a pyšnými štíty? Že bych měl zbohatlým násilníkům prodat svůj stateček pod lipou skrytý? Kdož mi tak radí, to zrádný je had – ze svého do smrti neuhnu patou! Dovede slunka zář rozzelenat otcovský lán před mou poctivou chatou! 41