MRTVÉ VZÝVÁM...

Jan Karník

MRTVÉ VZÝVÁM...
A když zástup bratří v těžkých poutech chodí, a když při ohništích dřepí otroci, z drápů Molochových kdo Zem vysvobodí? Mrtvé, mrtvé, mrtvé vzývám k pomoci! Pro den hněvu hrozný zahradník kdy zlostný po záhonech květů šlapal divoce, pro žal hodin kletých, Kostěj nelítostný nezralé kdy střásal štěpnic ovoce, pro pláč matek, které nad kolébkou bděly – přijďte krutých model oltář rozmésti! Jak kdys nivy mrakem kobylek se stměly, a jak síra s oblak v města neřesti, tak se sneste na zem vzteklých vichřic váním, aby v žilách zvlhlých ztuhla chabá krev, ustrašená stáda zkrušte bičováním, prchlého by Jahve vysoptil se hněv! 20 Nechať křivd a zlosti jeviště se celé změní v beznadějné pekla propasti – aby otevřít se mohly zkrvavělé brány v nové, čisté lidstva oblasti! Až stohlavých saní zpustlém na bojišti budou loudati se syté hyeny – pak se z hrobů zrodí člověk doby příští a bůh lásky vstane z mrtvých vzkříšený! 19171917. 21
Básně v knize Moravská symfonie a jiné básně:
  1. MÍSTO PROLOGU.
  2. LOUČENÍ.
  3. TRÉN.
  4. HOŘKÉ VERŠE.
  5. POZDRAV.
  6. ROMANCE Z VĚKU XVIII.
  7. NA MOSTĚ VZDECHŮ.
  8. MRTVÉ VZÝVÁM...
  9. TIŠÍ HOSTÉ.
  10. DĚTI V LESE.
  11. HLAS V POUŠTI.
  12. MOTIV Z BŘECLAVI.
  13. PŘED ÚSVITEM.
  14. V POLSKÉ VSI.
  15. HALIČSKÁ MOMENTKA.
  16. PSÁNO V PŘEROVĚ.
  17. STARONOVÁ PÍSNIČKA.
  18. MORAVSKÁ SYMFONIE.
  19. NAD DUBOVÝM STOLEM.
  20. ZPÍVEJTE PÍSEŇ NOVOU...
  21. ZDRÁVAS, MATEŘSKÁ ŘEČI...