VÁNOCE 1915
Vánoční zvony, vy vánoční zvonyzvony,
jak jsem kdys slýchala šťastna vás!
Nad lidstva bolestmi, nad jeho shony
poslové hvězdnatých nebes krás!
Pěvci vy o Bohu, který se zrodil,zrodil
v jesličkách lásky, kde tišil pláč;
poslové toho, jenž v míru kdys chodil,
nadzemské lásky ten rozsévač.
Zmlkněte, pěvci vy, není ho, není,
mrtev je, mrtev jak Velký Pan.
Slyšíte, plavci, křik, nářku teď znění
země, jež krvácí z hrozných ran?
Mrtev je Velký Pan, jenom se vrývá
v mysl mou v noci té posvátné
píseň ta labutí, lidskost již zpívá
v tragické chvíli té úchvatné:
Mrtev jsi opravdu, Bože ty žití,
odešel’s na věky od nás již?
Mlčí dál nebe a hvězdy se třpytí,
mlčky my neseme všichni kříž.
52