II. Dnes celou noc jsem slyšel bíti zvony –

Jaroslav Havlíček

II.
Dnes celou noc jsem slyšel bíti zvony –
Dnes celou noc jsem slyšel bíti zvony –
tak zádumčivě, divně, mrazivě. V sluch bodaly mne kvílivé jich tony, jež válely se ve tmách plazivě
a mísily se v temných koutech síně se stíny, jež se po zdech míhaly, a pomáhaly skučet meluzině, když vichřice se venku zdvihaly. Na moje prsa uléhaly chtivě, chřtán sevřený mi ve tmě rdousily a do mé duše rozjizvené lstivě mi bolestivé touhy trousily. 6