III. Branami odešli již pohřebníci,

Jaroslav Havlíček

III.
Branami odešli již pohřebníci,
Branami odešli již pohřebníci,
jen hrobník zahrabává mrtvolu – a v ticho dusné nad hřbitovem snící sem z dálky letí hlahol zvonů znící, jenž lilijí se houpá na stvolu.
Šedivá cesta k městu osiřela, jen hrobník ještě po ní půjde dnes – A její prach, v němž slza bolu vřela, již vyschl zas a bolest odumřela, jak první soumrak nad cestu se snes’. A zbyla po ní již jen agonie, jež trhá duši jako tupý nůž – Skučící vichr o cypřiše bije, nad rovem novým přízrak temný vyje, a hrobník sedí v krčmě dávno juž. 46 OBSAH.
SMUTNÉ CHVÍLE: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. SITUACE. HOSPODÁŘSTVÍ. DNEŠEK. MONOLOGY ALKOHOLIKA: I. II. III. IV. DIEM PERDIDI. RÁNO. OLŠE. [47] V PARKU. VIDĚNÍ: I. II. III. V LOMECH. ČLOVĚK. KONEC. MUMIE. OSUD. STARÁ ALEJ. VEČER. NA HŘBITOVĚ: I. II. III.
E: lp; 2007 [48]