X. Kdy přijde z daleka to štěstí mého mládí –

Jaroslav Havlíček

X.
Kdy přijde z daleka to štěstí mého mládí –
Kdy přijde z daleka to štěstí mého mládí –
mé jaro, píseň má, má radost a můj smích, kdy duši do jasu mi konečně přec zladí, v níž kdysi před časem proud trilků náhle stich?
Kdy temná oblaka a jedovaté páry odlétnou do dálky – kdy uzřím nebe jas – a mozek bezkrvý, v nějž zaťala již spáry bestie tuposti, kdy zhlédne duhy pás? Kdy slunce zahřeje mé srdce zubožené, kdy rány zahojí a život nový dá – kdy cíle doběhnu, k nímžnimž stále mne cos žene a o nichž zvěsti mi hlas jakýs’ povídá –? 15