l. Hahahahá – a bodejť – jsem opilý!

Jaroslav Havlíček

l.
Hahahahá – a bodejť – jsem opilý! Hahahahá – a bodejť – jsem opilý!
 Ba, na mou duši – u všech všudy – myšlénky moje se v lihu stopily a já teď nevím kam a kudy – V uších mi zní již dřímoty signály, opilé srdce mi v hrudi skáče – ale tam dole, zkad dříve se vzpínaly naděje moje, cos tiše pláče. Ďas sper ten nářek! Proč teď se probudil, když mozek hoří v alkoholualkoholu, a moje srdce tupé a bez citu vytím svým sevřel drsně v bolu!? Zdupám tě –! Vyje opravdu víc a víc – Nezmlkneš?! Piju – piju – proklatě! V očích mám slzy – kolem ohně svíc množí se – jazyk mlaská ve blátě – 20 Usínám – hahá – už jsme dopili – Ba – ba já jsem dnes trochu zmožený – Eh – co to žvaním! Vždyť jsem opilý! – – – Z kamen už leze kocour zježený – 21
Básně v knize Smutné chvíle:
  1. I. A přijdou zase dnes. Když odcházely včera,
  2. II. Dnes celou noc jsem slyšel bíti zvony –
  3. III. Zase nás potkají ti staří naši známí,
  4. IV. Náhle jsem se probudil. Srdce moje burácelo,
  5. V. Dnes ráno u lože mi touha stanula
  6. VI. Čekal jsem, že mi vykvetou růže
  7. VII. Tak zima je mi u srdce a přece jaro již tu voní –
  8. VIII. Smálo se slunce v omládlém parku,
  9. IX. I sny mi prchly do daleka
  10. X. Kdy přijde z daleka to štěstí mého mládí –
  11. XI. Je mlčet nejlíp. K čemu svoji bolest
  12. SITUACE.
  13. HOSPODÁŘSTVÍ.
  14. DNEŠEK.
  15. l. Hahahahá – a bodejť – jsem opilý!
  16. II. Můj mozek chorobný se shnilou zase krví
  17. III. Zas’ víc než jindy cítím svoji impotenci,
  18. IV. Ta vůně jara přilétla v mou duši tiše tak a měkce
  19. DIEM PERDIDI.
  20. RÁNO.
  21. OLŠE.
  22. V PARKU.
  23. I. Noc plná snů se nad kraj snesla měkká,
  24. II. Blesk slunce zářivý kles’ v mlhy večerní
  25. III. Nad hřbitov zmlklý soumrak šerý pad’,
  26. V LOMECH.
  27. ČLOVĚK.
  28. KONEC –
  29. MUMIE.
  30. OSUD.
  31. STARÁ ALEJ.
  32. VEČER. –
  33. I. Vzduch těžký visí nad krajem
  34. II. Stajená hudba dávno mrtvých duší,
  35. III. Branami odešli již pohřebníci,