SITUACE.

Jaroslav Havlíček

SITUACE.
Toneme již v špíně – přec si lžeme ale, že jsme bez pohromy, že jsme přec’ jen čisti. Cítíme však dobře, že se nenadále probořiti můžem’ – a že nejsme jisti. Lekáme se špíny a přece z nás kape: stopy černé všadyvšady, kudy jsme šlišli, zříti, každý v hustém bahnu infámie tápe a přece se bojí, že se v bahno sřítí! Špína – špína – špína teče kol nás všude, prolíná nám do žil, dusí naše prsa, všechno ubohé je, všechno je tak chudé – Kdo v tom kale tady – kdo v něm nezakrsá?! 17