IV. Náhle jsem se probudil. Srdce moje burácelo,

Jaroslav Havlíček

IV.
Náhle jsem se probudil. Srdce moje burácelo, Náhle jsem se probudil. Srdce moje burácelo,
 směsí tonů zmatených rozpálené znělo čelo. Sed’ jsem rychle na loži. Před zrakem se točí kola – velká, malá, barevná – zpola bdím a dřímu zpola. Přetržená snění niť dovíjí se, motá, lítá, probuzené vědomí v tajemný ji uzel splítá. Ve bzukotu myšlénka neznámá mi zněla v ušiuši, v posledním jak dřímotu letěla mi snící duší. Vlny noční temnoty o spánky se žhavé tříští a na nebi prokmitá světlým pruhem ráno příští. 8
Básně v knize Smutné chvíle:
  1. I. A přijdou zase dnes. Když odcházely včera,
  2. II. Dnes celou noc jsem slyšel bíti zvony –
  3. III. Zase nás potkají ti staří naši známí,
  4. IV. Náhle jsem se probudil. Srdce moje burácelo,
  5. V. Dnes ráno u lože mi touha stanula
  6. VI. Čekal jsem, že mi vykvetou růže
  7. VII. Tak zima je mi u srdce a přece jaro již tu voní –
  8. VIII. Smálo se slunce v omládlém parku,
  9. IX. I sny mi prchly do daleka
  10. X. Kdy přijde z daleka to štěstí mého mládí –
  11. XI. Je mlčet nejlíp. K čemu svoji bolest
  12. SITUACE.
  13. HOSPODÁŘSTVÍ.
  14. DNEŠEK.
  15. l. Hahahahá – a bodejť – jsem opilý!
  16. II. Můj mozek chorobný se shnilou zase krví
  17. III. Zas’ víc než jindy cítím svoji impotenci,
  18. IV. Ta vůně jara přilétla v mou duši tiše tak a měkce
  19. DIEM PERDIDI.
  20. RÁNO.
  21. OLŠE.
  22. V PARKU.
  23. I. Noc plná snů se nad kraj snesla měkká,
  24. II. Blesk slunce zářivý kles’ v mlhy večerní
  25. III. Nad hřbitov zmlklý soumrak šerý pad’,
  26. V LOMECH.
  27. ČLOVĚK.
  28. KONEC –
  29. MUMIE.
  30. OSUD.
  31. STARÁ ALEJ.
  32. VEČER. –
  33. I. Vzduch těžký visí nad krajem
  34. II. Stajená hudba dávno mrtvých duší,
  35. III. Branami odešli již pohřebníci,