X. Kde setkali jsme se, ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu,

Antonie Menčlová

X.
Kde setkali jsme se, ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu, Kde setkali jsme se, ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu,
 kde duše naše vytrysklé v jarním rozjásání tajemství nerozřešených se pozdravily jako dvě sesterská slunce? Či setkali jsme se, když moje teskná loď bloudíc hledala království Silných, a nacházela jen otroků dav s čely pozlacenými zdáním? Zdaž setkali jsme se, když raněna bolestnou tragikou marného čekání vyšla jsem na poušť, abych obětovala temným bohům Smrti, s zraky rozšířenými steskem visí, jež prchly, sotvaže zazvonily na mém prahu? A duše tvá zpívá mi tak známou hudbou. Kde slyšela jsem ji a kdy spatřila jsem již tebe, že pod sugescí tvého zraku zardívám se a srdce mi ustává bíti touhou? 17
Básně v knize Ruth:
  1. I. Ó Noci, promluvila’s a zmlkl hned smích můj i zpěv.
  2. II. Ó neodcházej, mystický milenče, Stíne, vyvolaný mnou k životu náhle, neodcházej!
  3. III. Odejděte z mého domu! Nedotýkejte se mého šatu!
  4. IV. „Krvavé vášnivé růže vyrůstají v tvém sadě a jásají v rudých úsměvech v tvých komnatách.
  5. V. Prchla jsem z rodné své země, neboť moje slunce nevyšlo nad hlavami mých bratří
  6. VI. Nad Rudým mořem plynou v dál oblaky bílé a šedé.
  7. VII. Vábila mne tajemná světla dálek. Já musila, musila jít.
  8. VIII. Vyšla jsem na rtech cítíc políbení jara prosyceného vůněmi hájů olivových.
  9. IX. Tisíce dělnic přišlo, aby sklízelo zlatou tvou žeň.
  10. X. Kde setkali jsme se, ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu,
  11. XI. Ó Booze, tvé ruce nedotkly se mých, vždyť hory a moře nás dělí.
  12. XII. Má Touha volala tě, ó Záhadný, na nejvyšší stojíc hoře.
  13. XIII. Chtěla jsem vyzpívat tobě v ohnivé písni své touhy,
  14. XIV. Ty’s pro mne vystavěl svůj chrám, ó Staviteli,
  15. XV. Tvé sny chci vzrušit svým smíchem.
  16. XVI. Nad temnými roklemi, kde stíny truchlících lkaly, my zastavili se.
  17. XVII. Šla jsem z tvých růžových polí, kde chodívali jsme spolu,
  18. XVIII. Na květech Radosti jsem včera usínala
  19. XIX. My zhřešili. Náš hřích je opojný jak sladké, těžké víno,
  20. XX. Ó Silný, zdaž nedal’s mně pít z magických pohárů vín,
  21. XXI. Ó dej mi pít z kříšťalných pramenů lesních,
  22. XXII. Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu,