PRO VDOVCE.

Adolf Bogner

PRO VDOVCE. (KARLU LUTINOVI.)
Hádaly se dvě panenky pro vdovce, když máchaly sukýnky své v potoce. Jedna děla: „Musí býti můj a punkt; tatínek mu slíbil pole a náš grunt!“ Druhá chutě zasmála se: „Hloupá řeč! u nás nechtěl žádné jmění, mne chtěl přec!“ Prvá s pláčem namočila sukničku: „Já mu dala závdavkem již hubičku!“ „Co mi po tom! Já mu dala sladké dvě; ten si musí, chtěj neb nechtějnechtěj, vzíti mě!“ Hádaly se dvě panenky o vdovce, posléze se vymáchaly v potoce! 10