V DÍLNĚ.

Adolf Bogner

V DÍLNĚ.
I. Dílna. Stroje syčí jako hadi v lese, dělník chuďas při práci se třese, aby řemen nohu, aneb ruku nevyrval mu. NedejNedej, BožeBože, muku! Dělník vzdychne, oko jeho zírá v konec dílny. Kolem tma je čírá, jen na konci lampička plá čistá, ozařujíc kříž a tělo Krista. „Pomoz, pomoz, přej mi, Pane, síly, posil, posil,posil zmožené mé žíly, požehnej mi na můj život celý. Bože milý, drahý Spasiteli!“ Povzdechl si, znova k práci sahá, snad mu v ruku vjela nová vláha. II. „Dej práci naší zdar!“ tak rety pějí,pějí tam v dálnou, modrou končinu, s všech retů slova ta se lejí a letí v slastí otčinu. „Ó Bože, přej zdar práci naší, tak mile s kříže na nás zříš, 42 ač mnohdy řev náš Tebe plaší, přece doufám, že nás vyslyšíš. Ty zíráš na nás s dřeva kříže, zříš na náš pot, na těla zmar, ó ubeř nám té drobet tíže a uděl práci naší zdar. Ač v divokosti často díme, že všechno šalba jest a klam, přec v mysli zcela jinak sníme: „OO Bóže, Bóže, odpusť nám!“ 43
Básně v knize Dělník zpívá...:
  1. Nuže, bratří, zapějte mi píseň,
  2. TUŽBA.
  3. JARO V ZIMĚ.
  4. SESTRÁM.
  5. PRO VDOVCE.
  6. STARÝ MLÁDENEC.
  7. NENÍ SNAD TOLIK...
  8. MÁ DÍVČINA.
  9. ZTRACENÁ HVĚZDA.
  10. VEČERNÍ STRÁŽCE.
  11. RUŠITEL.
  12. POD HVĚZDAMI.
  13. POLIBEK.
  14. ACH, AŽ JEDNOU...
  15. PRVNÍ MYRTY KVĚT.
  16. UKOLÉBAVKA.
  17. ÚTĚCHA.
  18. VZPOMÍNKA.
  19. DĚDICTVÍ.
  20. PO PRÁCI.
  21. SLZA.
  22. PRÁCI.
  23. Ó NEZLOŘEČTE BRATŘÍM!
  24. BÍLÉ PANÍ.
  25. SKÝVA CHLEBA.
  26. DOBROU NOC.
  27. DĚLNÍKOVA NEDĚLE.
  28. MODLITBA DÍTKA.
  29. V DÍLNĚ.
  30. SMUTNÝ OBRÁZEK.
  31. SVÝM DRUHŮM.