SKÝVA CHLEBA.

Adolf Bogner

SKÝVA CHLEBA.
Snídal. Práci nezastavil, kousek chleba v ústech žvýkal, snídal, ale do ocele vesele kladivem třískal. Se špalku mu skýva spadla, dělník mrkl po ní okem, kladivo mu ťalo v ruku, – krev se řine prudkým tokem. Zaťal zuby, zvedl skývu, skryl ji v kapse u kabátu, za obvazek sloužilo mu kus podšívky z jeho šatu. – – – – – – – – – – Je po práci. Kráčí domů. V ústrety mu dítko chvátá: „Otče, otče, neseš chleba?“ Od domku zní: „Táta, táta“...táta...“ „Zde mám kousek od snídaně!“ sahá otec v kapsu svoji – však podivno, proč se dítko ve svém hladu chleba bojí? Pohled’ na tu černou skývu, uzřel krevné kapky svoje: „Neboj se, mé dítě drahé, s chutí jez, toť krev jest moje!“ 37
Básně v knize Dělník zpívá...:
  1. Nuže, bratří, zapějte mi píseň,
  2. TUŽBA.
  3. JARO V ZIMĚ.
  4. SESTRÁM.
  5. PRO VDOVCE.
  6. STARÝ MLÁDENEC.
  7. NENÍ SNAD TOLIK...
  8. MÁ DÍVČINA.
  9. ZTRACENÁ HVĚZDA.
  10. VEČERNÍ STRÁŽCE.
  11. RUŠITEL.
  12. POD HVĚZDAMI.
  13. POLIBEK.
  14. ACH, AŽ JEDNOU...
  15. PRVNÍ MYRTY KVĚT.
  16. UKOLÉBAVKA.
  17. ÚTĚCHA.
  18. VZPOMÍNKA.
  19. DĚDICTVÍ.
  20. PO PRÁCI.
  21. SLZA.
  22. PRÁCI.
  23. Ó NEZLOŘEČTE BRATŘÍM!
  24. BÍLÉ PANÍ.
  25. SKÝVA CHLEBA.
  26. DOBROU NOC.
  27. DĚLNÍKOVA NEDĚLE.
  28. MODLITBA DÍTKA.
  29. V DÍLNĚ.
  30. SMUTNÝ OBRÁZEK.
  31. SVÝM DRUHŮM.