Nuže, bratří, zapějte mi píseň,

Adolf Bogner

Nuže, bratří, zapějte mi píseň, Nuže, bratří, zapějte mi píseň,
 nežli vnořím péro v kalamář, abych nepsal místo slasti tíseň, abych nebyl přede světem lhář. Již zpívá jeden. Tak zní to v uši, jak kladivem když v železo buší, mnohý by řekl: Krásný to zpěv! Však já v něm vidím dělníka krev. A druhý zpívá. Chřtán se mu úží, na krku kosti zříš mu přes kůži. Zapěl by chuďas, zapěl by rád, však z jeho nitra ječí mu hlad. A třetí zpívá, líce své šklebě, zpívá o vodě, soli a chlebě, tak pěje z temna v modravou dál a v písni jeho ukryt je žal. Dosti, bratři, dosti zpěvu toho, již se ruka péra chopila, píši již, vím písní mnoho, mnoho, hlava moje je z nich opilá. [5]
Básně v knize Dělník zpívá...:
  1. Nuže, bratří, zapějte mi píseň,
  2. TUŽBA.
  3. JARO V ZIMĚ.
  4. SESTRÁM.
  5. PRO VDOVCE.
  6. STARÝ MLÁDENEC.
  7. NENÍ SNAD TOLIK...
  8. MÁ DÍVČINA.
  9. ZTRACENÁ HVĚZDA.
  10. VEČERNÍ STRÁŽCE.
  11. RUŠITEL.
  12. POD HVĚZDAMI.
  13. POLIBEK.
  14. ACH, AŽ JEDNOU...
  15. PRVNÍ MYRTY KVĚT.
  16. UKOLÉBAVKA.
  17. ÚTĚCHA.
  18. VZPOMÍNKA.
  19. DĚDICTVÍ.
  20. PO PRÁCI.
  21. SLZA.
  22. PRÁCI.
  23. Ó NEZLOŘEČTE BRATŘÍM!
  24. BÍLÉ PANÍ.
  25. SKÝVA CHLEBA.
  26. DOBROU NOC.
  27. DĚLNÍKOVA NEDĚLE.
  28. MODLITBA DÍTKA.
  29. V DÍLNĚ.
  30. SMUTNÝ OBRÁZEK.
  31. SVÝM DRUHŮM.