DOBROU NOC.

Adolf Bogner

DOBROU NOC.
Oblekl si modré plátenice, kabát; čapku na hlavu si dal. Zlíbal ženu, dětem zlíbal líce, a tak do práce se z domu bral. „Dobrou noc“,noc,“ tak šeptal na rozchodné, „spěte sladce, opatruj vás Bůh. Jdu do práce, nebezpečí hodné; snad se zříme – již mě volá druh“.druh.“ Odešel a sotva břesklo ráno, děsná zvěsť – v šachtě se výbuch stal, na sta lidí jest v ní pochováno, všude nářek vdov a dítek žal. Večer líbal ještě děti, ženu; dobrou noc jim šeptal jeho ret – Zdaž již v duchu tušil onu změnu, že do rána zmizí v lepší svět? 38