TVÁ LÁSKA...

Bohdan Kaminský

TVÁ LÁSKA...
Co bylo ran, jež na dně duše mojí se jitřily a krvácely až, tvá láska všecky zhojí, jak jen se vlídně na mne podíváš. Co bylo bolesti tak těžké, dusné v mém smutném životě i v srdci též, v tvé lásce všecka usne, jak jen se vlídně na mne usměješ. Co mrazem dýchalo v mé žití chudé, v těch létech touhy, sama dobře víš, tvou láskou jaro bude, jak jenom vlídně na mne promluvíš. Co bylo výkřiků, jež Bůh jen slyší, v tom smutku, který hlídá život náš, tvá láska všecky ztiší, jak jen mé skráně v lásce zulíbáš. [27]