ZAS JARO...

Bohdan Kaminský

ZAS JARO...
Zas jaro zemi krášlí a květy sype po ní – ó, srdce, vzpomínáš-li, jak bylo ten čas loni? Ó, kolem jaké vděky! Máj ve květech se vzbouzel, tak usmívavý, měkký, tak plný snů a kouzel... A tak byl duším blízký, jim pro radost a těchu, a kvetly bílé břízky, fialky dole v mechu. I dnes tam vše to kyne a ptačí píseň zvoní – a všechno přece jiné, ach jiné tak, než loni. [47] Je zase plno květů a májem zkvetla země, a přec v té kráse vše tu už jinak mluví ke mně. Fialky tiché v taji ve stínu bílých stromů jak vždy zas vykvétají je trhat, není komu... 48