SEN BLAŽENÝ MI DUŠÍ TÁH’...

Bohdan Kaminský

SEN BLAŽENÝ MI DUŠÍ TÁH’...
Sen blažený mi duší táh’ a nevýslovný ples – my spolu šli jsme po cestách ve starém parku kdes. Jak v pohádce jsme spolu šli, již z dětství srdce zná, a ty jsi byla, nevíš-li, má krásná princezna. Já za ruku se s tebou ved’ a v nitru cítil jsem, jak písněmi jsem znovu zkvet’ – rci, vše-li bylo snem? Má duše štěstí nestačí, tak snít chci věčně dál, tou láskou tvou jsa bohatší, než v pohádce je král. [28]