VZPOMÍNKA.

Bohdan Kaminský

VZPOMÍNKA. Památce sestry Mařenky.
Tak jakoby to bylo včera – a je už tomu deset let, co za letního podvečera jsi umřela, jak růže hynehyne, a odešla’s v ty kraje jiné, z nichž nikdo nevrací se zpět... Dnes je už tomu deset let. Byl večer letní, rděl se západ a krásně bylo, jako dnes, když v bolesti jsem začal chápatchápat, že po všem utrpení mnohém nám dáváš poslední své „s bohem –“ stín smrti na tvé čelo kles’. Byl večer letní jako dnes. A těžký smutek oné chvíle, ten v srdci mém zbyl doposud, jak vidím v snách tvé ruce bílé... [71] Dnes po letech to bolí méně a přec jen při tvém drahém jméně tu lítost a ten hořký trud i dnes mám v srdci doposud. Ó, sestro má, ty duše světlá, ty, kterou měl jsem tolik rád, hleď, vzpomínka má písní zkvetla dnes v srdci mém, ty hodná, milá, že’s upřímnou mi sestrou byla, já oželel tě nastokrát, ty, kterou měl jsem tolik rád! Tak jakoby to bylo včera a je už tomu deset let. Vzpomínka toho podvečera vždy zůstane v mém srdci, na tě vždy vzpomínám, jak tiše, svatě jsi modlila se naposled... Dnes je už tomu deset let. 72

Básně v knize Na viole d’amour: