COŽ PLATNY...

Bohdan Kaminský

COŽ PLATNY...
Což platny všecky jara krásy, když kolem čela stesk jen vlá mi, když k srdci se jen smutek hlásí a hory, doly mezi námi! Jen obraz tvůj mám na dně v duši, však stesk se chvěl v mé snění dumné, ten stesk, jenž hořem srdce zkruší, že ty, má drahá, nejsi u mne! Ach, srdce s touhou vzpomíná si a touha marná srdce raní – svět bez tebe by pozbyl krásy, sám ráj by rájem nebyl ani! [29]