POZDRAV.

Louis Křikava

POZDRAV.
A z ruin nádhery kapradin vstaly. Libelly z larev nesličných... Nad skonem dnů mých, jak pohasínaly, zář vzplála nocí měsíčných. Stříbrnou cestou sny jasné mé pádí. Vichřicí kolem známých skal. Přede mnou zvonek, tak milý mi z mládí, v radostné tuše zaklinkal. Útěcha mého neumírání... Maják, v němž bolest nesvítí, podrytý bouří mých navzpomínání, jenž se však nikdy nesřítí, čekaje věrně, kdy duše svá křídla na římse složí zvonice... V útěchy kraj, mého zklidnění sídla stříbrná cesta jde měsíce... 9