NÁVRAT.

Louis Křikava

NÁVRAT.
S touhou se navracím v kraj, jenž se v tmy již řítí. Tu sluncí nevidět odlesků zářivých. V tom temnu jasně jen skal bílých mramor svítí pod hvozdy černými a mrtvým tichem v nich. Vlast mého vědomí, z níž divě se jsem vyšel vyzvednut z neznáma a puštěn v cestu svou, z které jsem řícení i vzniky světů slyšel, tu nechápaje hudbu vzdálenou... Nedoceněný klid! Mír ještě nezrozených! A štěstí nežití! Šplounání zchvěných tuch o čistý mramor skal těch nikdy znesvěcených... 33